Kysané zelí patří k českému jídelníčku a není problém si ho koupit v supermarketu. Jenže, kdo jednou ochutnal dobré domácí zelí, nebude mít chuť se k tomu průmyslově vyráběnému vracet. Vyrobit si dobré domácí kysané zelí přitom není vůbec složité a zvládneme to třeba i v paneláku. Jak na to?

Nejprve musíme začít vhodnou odrůdou pozdního zelí, které roste v pevných hlávkách a nemá silnou žilnatinu. Kdybychom místo něho naložili zelí rané, bude se rychle kazit a navíc nebude mít tu správnou, křupavou konzistenci, ale bude jako bláto.

Pro domácí použití je nejlepší k nakládání zelí použít speciální nádobu – keramický zelák. V naší prodejně je nabízíme v nejrůznějších velikostech od 2 až po 40 litrů. Stačí jenom dobře odhadnout, jakou budete mít doma spotřebu.

Jestliže tedy máme zelí i zelák, můžeme se pustit do přípravy. Hlávky nejprve očistíme od poškozených, případně nahnilých listů, pak je umyjeme v čisté vodě a nakrájíme na hrubší nudličky. Ty pak nasypeme do zeláku, posolíme (na 1 kg zelí asi 4 gramy soli), okořeníme (určitě přidáme kmín, ale někdo dává i hořičné semínko, kopr, cibuli nebo kousky jablek – závisí na místní tradici), a potom řádně utlačíme (v zelí nesmí zůstat vzduch, protože by neproběhlo řádné kvašení a zkazilo by se nám).

Až naplníme a řádně celou nádobu (v sudech se také zelí šlapalo), zatížíme ji závažím nebo třeba kamenem a umístíme do tepla. Kvašení právě začíná a tak po šesti týdnech bude hotovo. Zelák pak dáme někam na chladnější místo a zelí nám vydrží až do jara.

A ještě dvě doporučení:

• Zelí vytahujeme z nádoby dřevěnou vidličkou nebo lžičkou. Povrch vždy uhladíme a opět zelí zatížíme.
• Zelí musí být stále potopeno pod šťávou. Když nám šťáva začne ubývat, doplníme ji převařenou osolenou vodou.

Pokud se vydáte pro zeláky k nám do prodejny v areálu Velkotržnice Lipence, můžete si zde zároveň vybrat z kompletního sortimentu zahradnických potřeb a jedné z největších nabídek svíček všech druhů v České republice.